Zámek Lešná u Zlína

Výstavba areálu zámku Lešná začala v roce 1804 a je úzce spjatá s rodem Seilernů, kteří vlastnili blízký hrad Lukov i celé lukovské panství. Hrad Lukov již neposkytoval rodině potřebný komfort, proto bylo nutno vystavět pohodlnější sídlo. Výstavba areálu byla započata v roce 1804 a do roku 1807 byl vystavěn nejen zámek, ale i blízká bažantnice. Původní zámek byl dvoupodlažní budovou, která měla v přízemí i v prvním patře 21 oken. Toto sídlo bylo využíváno pouze v letních měsících, zimu trávili Seilernové v Rakousku. Lukovské panství a zámek si oblíbil zejména František Seilern, který nechal starý zámek roku 1885 zbourat a na jeho místě vystavět nové, mnohem reprezentativnější sídlo. Na projektech pracovali vídeňští architekti Johann Mick, který navrhnul i řešení okolí zámku, a Viktor Siedek, který navrhoval zejména interiéry. Architektonické řešení zahrnuje mnoho stylů od neorenesančního, neogotického, přes romantický až po švýcarský styl. Přepychový interiér byl velmi komfortní, vybavený tekoucí vodou, elektřinou, domácím telefonem i splachovacími toaletami. V přízemí byly reprezentační prostory a obytné prostory, druhé patro sloužilo hostům. K zámku patřil i přilehlý park, kde je nyní zoologická zahrada. Seliernové vlastnili zámek až do roku 1945. Po druhé světové válce Seilernové své panství ztratili, jelikož se na něj vztahovaly Benešovy dekrety. V současné době je zámek stejně jako přilehlá ZOO majetkem města Zlín. Během působení rodu Seilernů došlo k velkému rozvoji celého lukovského panství - statků, pivovaru, palírny, cihelny, elektrárny, chovu hospodářských zvířat, koní, byla zde i obora. Zejména František Seilern (1859-1919) toto místo miloval a nejvíce se zasloužil o jeho rozvoj. Byl to vynikající hospodář a podnikatel. Další významnou osobností byl Josef Seilern (1883-1939), který se zabýval zoologií, zejména ornitologií, a dále cestováním. Napsal několik odborných knih, přivážel domů zajímavé exponáty a založil zoologickou zahradu, která byla stejně jako jeho sbírka exponátů přístupná veřejnosti. Nelze opomenout ani hraběnku Sarlotu, proslulou svou dobročinností a zbožností. Vybudovala sirotčinec, charitativní komplex, školu i útulek pro staré lidi. Dnes slouží zámek návštěvníkům, konají se zde komentované prohlídky, svatby, v přízemních prostorách jsou terária, v horních patrech kanceláře.