Český Krumlov

Český Krumlov se nachází v Jižních Čechách a rozkládá se na březích řeky Vltavy. Toto místo bylo osídleno už v pradávných dobách starší doby bronzové, což umožňovala výhodná poloha poblíž obchodní stezky a umístění na prostranství na skále. Počátky středověkého osídlení jsou doloženy archeologickými nálezy a nejstarší písemná zmínka o hradu pochází z roku 1253. Nejstarším šlechtickým rodem byli páni z Krumlova, následovníci českého rodu Vítkovců. Jejich erbovním znakem byla pětilistá růže, kterou měli ve znaku i Rožmberkové, kteří získali český Krumlov v roce 1302. Červená pětilistá růže je dodnes znakem Českého Krumlova. V roce 1602 prodal Petr Vok zámek císaři Rudolfovi II, který jej daroval rodu Eggenberků. Od roku 1719 zámek patřil rodu Schwarzenberků, kteří vlastnili Krumlov až do roku 1947. Poté se zámek stal majetkem československého státu a po rozdělení Československa je majetkem České republiky. Od roku 1992 je památkou UNESCO. Původní gotický hrad tvořil pouze malý hrad s věží. Tato část se dodnes nazývá Hrádek. Za vlády Petra z Rožmberka byl postaven Horní hrad na úzkém hřebeni, oddělený od Hrádku dvěma příkopy. Středem nového hradu se staly dvě čtverhranné věže, z nichž východní chránila i bránu. Hlavní palác srostl se západní věží, ve druhém paláci byla kaple. Vstupem do hradu byla zřejmě dřevěná, prudce stoupající rampa. Ve 14. století vzniklo kolem hradu opevněné městečko (latrán), které bylo součástí hradu. Během 15. století byly přestavěny a vylepšeny oba paláce, přestavěna kaple, u Nového hradu vzniklo nové nádvoří, ze tří stran obestavěné palácovými křídly. Protože celá část byla stavěna do příkopu, má pod úrovní přízemí ještě tři podlaží sklepů. Nová část neměla obrannou baštu, její obranu zajišťovaly až pět metrů silné zdi. Vznikla také opevněná část s provozními budovami a opevněním vstupu. Hlavní částí obrany byla štítová zeď, na jejímž místě dnes stojí Renesanční dům. Postupně ale obranné prvky ztrácely svou funkci a byly nahrazovány reprezentačními a estetickými prvky a hrad se stal zámkem. Členové rodu Rožmberků vtiskli zámku jedinečnou renesanční podobu šlechtické rezidence. Zámek se stal významným centrem společenského a uměleckého života. Během vlády rodu Eggeberků bylo na pátém nádvoří postaveno unikátní barokní divadlo. I během vlastnictví rodu Schwarzenberků byl zámek přestavován a upravován, tentokrát ve stylu rokoka. Interiéry, budovy i zahrady byly díky Schwarzenberkům přestavěny přibližně do dnešní podoby. Součástí zámku je i plášťový most postavený v 17-18. století, spojující Horní hrad s barokním divadlem a pátým nádvořím a zahradou. Most je tvořen třemi patry oblouků s pilíři, otevřeným krytým patrem se sochařskou výzdobou a třemi uzavřenými patry se dvěma spojovacími chodbami. Dolní chodba spojuje Maškarní sál se zámeckým divadlem, horní chodba zámeckou obrazárnu se zámeckou zahradou a pokračuje až do minoritského kláštera na Latránu. Během 2. světové války a následného znárodnění byla společenská funkce poněkud utlumena, po revoluci roku 1989 se však Český Krumlov stal druhou nejvýznamnější českou památkou, kterou denně navštíví tisíce turistů.